Včela medonosná žije v početném společenství, kterému říkáme včelstvo. Toto včelstvo se skládá z:

Jedné matky, která je nejcennější včelou ve společenství a její ztráta může vést k tragédii celého včelstva

40 000 – 60 000 dělnic, které zastávají veškeré práce jako např. sběr nektaru a pylu, stavba včelího díla (plástů), donáška vody, úklid, krmení plodu, střežení a obrana jejich obydlí aj.

Několika set trubců

Nesmíme zapomenout na včelí plod, tj. vajíčka, larvičky a kukly

líhne se šestnáctý den z oplozeného vajíčka a díky speciálnímu složení potravy tkzv. mateří kašičky dojde k vyvinutí dokonalé samičky.

Asi po týdnu po narození začne vyletovat na orientační, posléze snubní lety, kde se spáří s 6 – 10 trubci. Toto oplodnění jí stačí na celý život a více včelí příbytek neopouští. Jen v čase rojení, s částí včelstva vylétá a hledá si nový domov, aby uvolnila místo mladé matce.

Když dojde ke ztrátě matky a ve včelstvu je otevřený plod, tj. vajíčka nebo larvičky, dokáží si včely vychovat matku novou, náhradní. Pokud ale plod chybí, nebo v přírodě již nejsou trubci, vede to k totálnímu zhroucení včelstva.

Pro vyrovnání ztrát klade matka v sezoně 1 500 – 2 500 vajíček denně. Včelí matka se dožívá 4 – 6 let, ale bývá dříve vyměněna včelařem nebo samotnými včelami.

Líhne se 21. den rovněž z oplozeného vajíčka, ale díky jinému složení potravy nemá vyvinutý semenný váček na uchování spermií a má zakrnělé vaječníky. Tyto vaječníky však mohou za určitých podmínek zduřit a začít fungovat. Včelí dělnice tak začne klást neoplozená vajíčka, ze kterých se ale líhnou jen trubci. Protože se dělnice stálou aktivitou doslova upracují, žijí v sezoně pouze asi 3 – 5 týdnů. V srpnu se začíná rodit generace zimních včel, která přečká zimní měsíce a žije až do dubna či května.

Líhnou se 24. den z neoplozených vajíček, jejich jediným úkolem je spářit se s nějakou včelí matkou. Páří se za letu v určité výšce a pokud se jim akt povede, končí téměř okamžitě jejich smrtí.

Když v přírodě končí snůška, bývá to asi v polovině července, jsou trubci nemilosrdně vyhnáni ze včelstva a protože si sami neumějí najít potravu, umírají hlady.

Včelí plod tvoří vajíčka, larvičky a kukly. Vajíčka a larvičky můžeme pozorovat v otevřených buňkách (otevřený plod). Vývoj kukly probíhá až do vylíhnutí včelky již v buňce zavíčkované.

Rojení včel je jejich přirozenou vlastností a také jedinou možností, jak se v přírodě množit.

Včely si vychovaly novou matku a tak při pěkném počasí se nasají medem a stará matka asi s polovinou včelstva odlétá do nového příbytku, který si mezitím vyhlédly. Tím uvolní prostor matce nové a vzniká druhé nezávislé včelstvo. Rojení včel je pro včelaře velmi neekonomické. Roj si odnáší množství medu, většinou ulétne a zbylé včelstvo je silně oslabeno a do konce sezony již žádný užitek nedá.

Rojová nálada vzniká z mnoha důvodů a jen velmi zkušený včelař ji dokáže včas odhalit a potlačit.